DWD.cz

Proč se album jmenuje právě Valerie?
T: To je moje práce. Nosil jsem to v sobě asi dva roky, ačkoli jsem nevěděl, kdy přijde nová deska a o čem bude. Ale přál jsem si, aby se jedna deska jmenovala Valerie. A proč zrovna tohle jméno. .. Já jsem hrozně fixovanej na slova končící na -ie, mám doma i kočku se jménem Kornelie. A mimoto do kontextu desky toto jméno zapadá geniálně, myslím, že Valerie může být jméno na jednu stranu vznešený a na druhou stranu úderný a zlý.

K focení na obal alba jste vyzvali fanynky, jak vznikl tento nápad?
R: Nemáme tolik kamarádek :)
T: Většinu těchhle pitomostí nosím v hlavě já a pak kluky v kapele trápím tím, jak je zrealizovat a vymyslet. Myslím, že to dobře vyjasňuje záměr ukázat, že může existovat nepřeberný počet různých holek, ale Valerie pro vás bude vždy tou na prvním místě, protože je to osudová žena. Chtěl jsem mít reálnou fotku, takže se vymyslel tenhle model. Vybrali jsme si výškovou budovu v Hradci Králové a sehnali kamarádky, fanynky, ale jediné, co nám nevyšlo, bylo počasí. Takže nám tam chuděry klepaly kosu jen v košilích, protože se nám zdálo lepší, když budou od pasů dolů nahé a ještě k tomu bosé. Takže mají náš velký obdiv. :)

Jak vás napadl námět desky zrovna tento typ milostného vztahu?
T: Na desce hraje největší roli osudovost, která se projevuje tím způsobem, že i když ti ta druhá polovička udělá cokoli, nedokážeš se od ní odpoutat. Nemusí být automaticky mrcha, všechno je s ní intenzivní, má všeho moc a to může být zničující. Samozřejmě něco vychází z mých zkušeností, ale taky z příběhů posbíraných od mých kamarádů, přičemž některé z nich byly dost drsné, protože je ta žena přivedla skoro do blázince... Ale je třeba říct, že to funguje samozřejmě i obráceně. I chlap dokáže drtit.
R: A my jako kapela nebudem zpívat o nějakým Lukášovi, který je pro nás osudovej :)

Skladby Haló pane a Klub 27 jsou baladičtější a mají jinou atmosféru než zbytek desky... Jak vznikaly?
Haló pane je věc, která vznikla mimo plán. Bylo jasné, že bude 12 songů, které byly nahrané a hotové, ale já jsem tuhle věc měl připravenou už nějakou dobu. A zjistil jsem, že bych chtěl, aby šla ven už s touto deskou. Zavolal jsem Martinovi (Volák, producent desky pozn. red.), jestli bych to mohl nahrát úplně dodatečně a nahrál jsem to u něj doma asi za dvě hodiny. Téma o odcházení z domů když jste mladej nezkušenej člověk je asi většině lidem známá i já to prožíval. A vzhledem k tomu, že se to týká kluků i holek tak jsme se rozhodli pro duet s Žanett Vargovou (Nanosféra pozn. red.), která výrazově sedla skvěle do této věci.
Klub 27 vznikl jako fascinace klubem 27, protože všichni víme, kdo tam všechno patří a stále to přibývá.

Vzniká v hudbě Imodia dřív hudba nebo text?
Vždycky dřív hudba. Nikdy se nestalo, že by byl dřív text. Musíme udělat muziku a já to potom otextuju.

Jak vznikal klip k písni Valerie? Podíleli jste se jako kapela na scénáři nebo to bylo čistě v režii Martina Linharta?
T: Ten prvotní podnět jde od nás, ale jinak vše necháváme na tvůrcích, protože si myslíme, že bychom to měli nechat na lidech, kteří tomu víc rozumí a koukají se na to jinýma očima.
R: Ale vzájemně to samozřejmě dolaďujeme a konzultujeme..

V rámci turné s sebou povezete scénu, prozradíš, jak to bude celé vypadat?
Půjde o vizuální věci, background a hra světel. Nic, z čeho by měl někdo zásadně šílet, ale je to pro nás jako kapelu zásadní, protože jsme dřív neměli prostředky a teď poprvé to snad utáhnem. Jsme zvědaví na reakce, je možné, že budou pozitivní, ale třeba nepřijde jediná zpětná vazba..

Budou i nějací hosté při křtu?
Zatím je to v řešení, lidi oslovení už jsou, ale zatím to není potvrzené. Například v Praze (Akropolis 12. 11. 2013, pozn. red.) můžu prozradit jedno jméno. V tomhle městě jsou fanoušci hrozně rozkastovaný, mají svou kapelu, která jim hraje jejich nadboží pecky a ostatní je bullshit. Imodium je pro ně bahno, pívo, párek, vesnice. A přitom různorodé kapely jsou mezi sebou kámoši a mě ta škatulkovanost hrozně fascinuje. V tomhle případě jde o Wild Tides, taková poblázněná partička s fanoušky, kteří rádi všechno hateujou. Ale my jsme kámoši a z toho důvodu jsem vzal telefon a zavolal s tím, že i když je to úlet, chceme, aby s náma hráli. Protože u nás to fanoušci asi víceméně přejdou, ale bude sranda sledovat, jak budou reagovat ty jejich. A kluci z Wild Tides to ještě přikouřili a hodili na facebook status o absolutně splněným snu a že je to bomba, že hrají před Imodiem, že na nás vyrůstali apod. A už se to rozjelo! Komentáře typu "to si děláte pr**" a já jsem seděl u monitoru a hrozně se u tomu tlemil, protože to přineslo přesně ten efekt, který jsem chtěl. Abychom se pokusili zbořit mantinely, který mezi sebou staví spíš fanoušci než kapely.

Vzpomínáte si na váš první koncert mimo rodný Broumov?
R: Ještě před Imodiem to bylo s kapelou Afterspoon v Jet Clubu na Žižkově a byl jsem hrozně nervózní. :)
T: Myslím, že zásadnější výjezd byl asi Náchod, sice asi 30 km od baráku, ale pozor! bylo to za kopcem! Člověk se musí přehoupnout a najednou vidí svět. Relativně brzy jsme se objevili i v Praze v Rock Café. S náma jezdili tenkrát tátové a bylo to obrovský, vidět v nějakých 14 letech Prahu a tenhle klub… Ne nějaký Jet Club... :D
R: Ale týden na to jsme náhodou hráli i v Rock Café :D
T: Hustě! :D Ale bylo to v době, kdy se objevila spousta kapel, které teď už ani neexistují a dost těch polopunkáčů nám dalo sežrat to, že jsme cucáci a začali nás drtit kecama. Šlo to až skoro do slz a pocitu, že už tu hrát nechcem, protože nás neberou… Ale jakmile jsme přejeli přes kopec, nabídky začaly padat a za to jsme rádi.